Magazín "Auto-plus" zima 2009 - ADRENALIN

Heliboarding – exkluzivní sjezdování
Bezpečnost především!

Snowboarding má zřejmě nekonečně mnoho podob. V poslední době se rozmáhá jeho dosud nejatraktivnější podoba – heliboarding. Pokud si chcete tuto adrenalinovou novinku vyzkoušet, potřebujete k tomu prkno či lyže a samozřejmě pronájem vrtulníku.

Zájemců o tento nový sport neustále přibývá, i když jeho provozování nepatří k těm nejlevnějším. Heliboarding láká nejen adrenalinem, ale také svou exkluzivitou. Vrtulník vás vynese do míst, kde by nikoho ani nenapadlo vybudovat sjezdovku. Nejbližší lyžařský vlek je možná stovky kilometrů daleko, stejně jako veškerá civilizace. Mezi oblíbená místa vyznavačů heliboardingu patří například Aljaška, Grónsko či Kamčatka, ale i přístupnější destinace, jako je Nový Zéland a Chile. Právě na Novém Zélandu se počátkem září konalo první mistrovství světa v heliboardingu – World Heli Challenge. Zúčastnil se ho i náš Martin Černík. Nejznámější český snowboardista se v extrémním závodě suverénně prosadil a získal skvělé třetí místo.

Zbytečná rivalita

„Bylo to nejlepší ježdění za poslední rok. Slunce, prašan, tři helikoptéry a poměrně velmi neotřelá společnost na prknech a lyžích. Při té příležitosti jsem si vzpomněl na naši zbytečnou a zavádějící rivalitu. Řešit prkno versus lyže je totiž úplný nesmysl. Ve světě jsou snowboardisti a lyžaři jedna rodina, zvlášť když jde o ježdění ve velkých horách. Závod probíhal tři dny a uskutečnil se ve třech disciplínách. Jednalo se o free- -ride – jízdu volným terénem, kdy jezdec předvádí cestou dolů freestylové triky, extrem – zdolání strmého štítu úzkými žleby a skalkami a downhill – hromadnou jízdu z vrcholu hory na rychlost. Celkově jsem skončil třetí za lokálním ‚diktátorem‘ Quentinem Robbinsem a vítězem Andy Finchem. Poslední den pro nás organizátoři připravili překvapení. Vrtulník s námi přistál na ostrůvku uprostřed řeky a superrychlé tryskové lodě nás pak korytem řeky dopravily na základnu. Tohle byl prostě závod snů – to nejlepší, co jsem kdy v rámci závodění absolvoval. Už teď se nemůžu dočkat dalšího ročníku,“ popisuje Martin Černík zážitky z W orld Heli Challenge 2009 na Novém Zélandu.


Nejistý návrat
Bezpečnost především!

náruč nejen špičkovým závodníkům, jako je Martin Černík, ale také amatérům, kteří nepotřebují své umění poměřovat s ostatními. Heliboarding přináší především nezapomenutelné zážitky z míst, na která nemáte šanci se běžně dostat. A samozřejmě z jízdy v neposkvrněném prašanu, jaký je na normálních sjezdovkách vzácností. Sjíždíte do hlubin z ostře padajících srázů téměř neznámých hor, nikdo před vámi tudy ještě nikdy neprojížděl. Představa lákavá jako sen. Za jeho realizaci ovšem musíte zaplatit. „Nejdražší na heliboardingu je letový čas vrtulníku,“ říká Maxim Balachovskij, který před časem stál u zrodu tohoto nového sportu. „Nejlevnější pronájmy vrtulníků se pohybují okolo tři a půl tisíce dolarů. V této ceně je přibližně osm až deset letových hodin,“ dodává profesionální snowboardista. Například na Kavkaze zvládne jeden vrtulník dopravit snowboardisty ze základny v nadmořské výšce 1600 metrů ke startu ležícímu o dva půl tisíce metrů výš až čtyřikrát za den. Pokud však máte smůlu na počasí a vrtulník nemůže vzlétnout, můžete na změnu povětrnostních podmínek čekat třeba týden. Proto je dobré svému zaměstnavateli před odletem oznámit, že čas vašeho návratu je nejistý...

Heliboarding je životní styl

Ruská agentura zajišťující snowboardistům dopravu k atraktivním lokalitám působí už i v Česku. U nás se samozřejmě nevyskytují hory, na jejichž vrcholy by bylo nutné se nechat vynést vrtulníkem, agentura se zaměřuje na vhodnější destinace, než jsou Krkonoše či Šumava. „Organizujeme zájezdy v podstatě po celém světě. Skvělý heliboarding se dá zažít třeba na východě Ruska na Kamčatce, v Uzbekistánu i v Kyrgyzstánu. Oblíbenou destinací je také Nový Zéland, velice atraktivní je východní Grónsko, Aljaška a Chile,“ uvádí Martin Brezina, zástupce česko-slovenské pobočky agentury. „Heliboarding se možná jeví jako záležitost jen pro vyvolené profesionály. Ale není to tak. Existují samozřejmě náročné terény, které každý nezvládne, ale v podstatě se tomuto sportu může věnovat i snowboardista, který přes týden chodí do práce a o víkendech si chce užít svůj oblíbený sport. Heliboarding je životní styl, není nutné, aby jeho vyznavači měli úroveň závodníků. Náročnost terénů však samozřejmě vyžaduje hodně dobrou techniku jízdy,“ upozorňuje Dmitrij Fesenko, který se společně s Maximem Balachovským řadí ke špičce tohoto sportu. Společně natočili dokumentární film Marafon, který mimo jiné zachycuje také top lokality freeridingu.

Sjíždí se i A nnapurna

Rozsáhlé sněhové pláně lákají ke sjíždění také v nepálském Himálaji. Oblíbená je zejména oblast osmitisícovky Annapurny. Její jižní stěna je výzvou především pro horolezce s lyžařskými dovednostmi. Několik úspěšných sjezdů částí obrovité hory přitáhlo pozornost specialistů. Dnes je možné si u některé z četných agentur v Káthmándú objednat zajištění dopravy do Pokhary, odkud lze odletět vrtulníkem k A nnapurně a v případě příznivého počasí i vzhůru na svahy jižní stěny. Nikoli však až na vrchol, kde je vzduch již tak řídký, že by se v ovzduší žádný vrtulník neudržel. Ve vysokých nadmořských výškách Himálaje, ale samozřejmě nejen tam, se nevyplácí podcenit aklimatizaci. Vrtulník sice ze základny zajistí rychlou dopravu o stovky i tisíce metrů výše, ale pro organismus to může být nebezpečné. Před takovou akcí se proto vyplatí věnovat se postupné a důkladné aklimatizaci. Každý má jinou odolnost vůči nízké koncentraci kyslíku ve vysokohorském prostředí, ale v zásadě je užitečné nepodcenit aklimatizaci vždy, když se chystáme do míst ležících nad tři tisíce metrů. To se týká nejen Himálaje v N epálu a A nd v Chile, ale třeba také Kyrgyzstánu. Tam se sjíždí z výšek ležících přes čtyři tisíce metrů nad mořem, přičemž ubytování je zajištěno o dva tisíce metrů níže.

Hledá se pilot
Bezpečnost především!

Heliboarding a příbuzný heliskiing (rivalitu neřešit! – připomíná Martin Černík) jsou extrémní nadvakrát. Úspěch akce závisí v první řadě na technice, tedy kvalitě vrtulníku a dovednostech jeho pilota. Můžete být špičkový profesionální snowboardista, ale bez dopravy na start své vysněné jízdy se prostě neobejdete. Používají se stejné typy vrtulníků, jaké mají ve vysokých horách k dispozici horské služby. Na internetu kolují záběry z neuvěřitelných míst, kde se občas přistává. Plošinka na vrcholu skalní jehly není leckdy ani tak velká jako samotný vrtulník. Existují piloti, kteří dokážou přistát na ploše tři krát tři metry! A co je pak větší umění – přistát nebo sjet? Těžko soudit, ovšem obojí je úchvatné.