Magazín "Auto-plus" Podzim 2010 - TIP

UNESCO – světová známka kvality

Náš seriál dokumentující všech dvanáct památek na území České republiky, které se umístily na prestižním Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, vstupuje do své druhé poloviny.

V předchozím vydání magazínu jsme vás provedli brněnskou vilou Tugendhad, dále pak Českým Krumlovem a Lednicko-valtickým areálem. V tomto čísle vám chceme představit další trojici klenotů české historie a architektury. Vydejte se tedy s námi opět na cestu, tentokrát na pohostinnou Moravu.

Na seznam UNESCO se olomoucký morový sloup dostal v roce 2000. Vznikl v letech 1716—1754, tedy v době, kdy módní vlna stavění morových sloupů už pomalu končila. Svým výtvarným ztvárněním, bohatou figurální výzdobou, ale také svou nezvyklou výškou (35 metrů) se ovšem Od všech podobných památek výrazně liší. Sloupy byly chápany jako ztělesnění modlitby za ochranu proti morovým epidemiím. V Olomouci se mor objevil vletech 1713—1715. Sloupy se osazovaly sochami svatých ochránců a měly zdůraznit slávu a moc katolické církve. Rozsahem, hojnou sochařskou výzdobou i celkovou koncepcí se olomoucký sloup řadí mezi nejvýznamnější evropská díla svého druhu a je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury.

Na základně sloupu Nejsvětější Trojice se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s postavami apoštolů a dvě sousoší. Na spodním patře mimo jiné spatříte postavy svatého Mořice a svatého Václava. O patro výš uvidíte moravské světce sv. Cyrila a Sv. Metoděje, kteří roku 863 přišli šířit křestanství na Velkou Moravu. Vedle nich se vyjímají patroni Čech svatý Vojtěch a svatý Jan Nepomucký. etí podlaží je věnované svatým spojených s pozemským životem Ježíše — jsou tady rodiče jeho matky Sv. Anna a Sv. Jáchym, jeho nevlastní otec Sv. Josefa Sv. Jan Křtitel a také Sv. Vavřinec a Sv. Jeroným. Tři reliéfy zastupují tři křesfanské ctnosti — Víru, Lásku a Naději. Ve střední části sloupu je umístěné sousoší Nanebevzetí Panny Marie. Na nejvyšším místě je pozlacená dominanta sloupu — sousoší Boha Otce, Krista s křížem a holubice v zářivém slunci symbolizující Ducha svatého. Pod Nejsvětější Trojicí se vyjímá archanděl Michael s mečem a štítem.

Olomoucký morový sloup je vrcholným dílem hned několika umělců a řemeslnických mistrů, kterým ale mnoho štěstí nepřinesl. První, kdo při stavbě zemřel, byl Václav Render. Dokončenou stavbu také nikdy neviděli stavitelé František Thoneck, Jan Václav Rokický a Augustin Scholtz. Sloup nakonec dokončil Rokického syn — Jan Ignác.

Tehdejší obyvatelé Olomouce byli na svůj sloup náležitě pyšní, ato také proto, že všichni, kdo se na jeho stavbě podíleli, byli občany města. Vysvěcení sloupu se účastnil první pár monarchie, císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským. Na sloupu je umístěná i pozlacená replika dělové koule, ato jako připomínka na pruské obléhání Olomouce v roce 1758. Sloup byl tenkrát pruskými děly několikrát zasažen. Olomoučtí dokonce vyslali deputaci k pruskému generálovi s žádostí, aby jeho vojáci na historický monument nestříleli. Generál James Keith jejich požadavku kupodivu vyhověl, a sloup tak byl zachráněn pro příští generace.

Stotisícová Olomouc leží v samém srdci Hané a vždy patřila k nejvýznamnějším moravským metropolím. Najdete ji na rychlostní komunikaci Brno — Ostrava asi 300 kilometrů Od Prahy.

Webové stránky města jsou:
www.olomouc.eu

GPS:: 49°35‘38.19“N, 17°15‘1.529“E.

Kroměříž: „Hanácké Atény“

Nádherný areál zámku a jeho historických zahrad byl na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsán v roce 1998. O několik let dříve, v roce 1995, byl celý komplex zařazen mezi Národní kulturní památky České republiky.

Vznik a vývoj zámku je spojený s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. Původně tu stálo velkomoravské hradiště, později pak gotický hrad, který byl ale ve třicetileté válce zničen Švédy. Na konci 17. století byl na místě trosek vybudován honosný raně barokní palác. Italský nádech dali zámku architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchevanni Pietro Tencalla, kteří se podíleli i na dalších stavbách města válkou. Z původního hradu zůstala spodní část bergfriedu, který byl přestavěn na honosnou 84 metrů vysokou věž.

Interiéry zámku nadchnou snad každého návštěvníka. Jsou bohatě zdobené a vybavené množstvím původního dobového zařízení. Velice významná je galerie, která představuje díla evropských malířů 15—18. století. Najdete tu například Veronese, van Dycka, Hanse von Aachena, Cranacha a mnoho dalších. Nejvýznamnějším obrazem zámecké galerie je bezpochyby dílo Tiziana Vecelliho Apollon a Marsyas. Při prohlídce zámku se nezapomeňte zastavit také v zámecké knihovně. Obsahuje neuvěřitelných 88 tisíc svazků a hudební archiv s více než 6 tisíci barokními skladbami. Za povšimnutí také stojí Trůnní, Sněmovní a Manský sál nebo Lovecká síň, Carský salon či krásný letní byt.

Takzvaná Podzámecká zahrada, která ke komplexu neodmyslitelně patří, byla původně jakousi zásobárnou zeleniny a květin. V průběhu 17. století ji ale majitelé přeměnili na zahradu barokní, a stala se tak nedílnou součástí zámku. Devatenácté století pak změnilo tuto zahradu na stylový krajinářský park o rozloze 64 hektarů. Květná zahrada s uměle navršenými kopečky, čtvercovým i kulatým bludištěm a stěnami stříhaných stromů a keřů pak jen doplňuje jedinečnou atmosféru celého areálu. Za pozornost stojí také Lví kašna a kašna Tritonů. V bývalém františkánském klášteře a později také octárně dnes najdete unikátní mozaikové lunety vytvořené kroměřížským rodákem, grafikem a malířem Maxem Švabinským. Původně měly být použity k výzdobě lodžie severního průčelí Národního divadla v Praze. Motivy na lunetách vycházejí z české historie a na poslední z nich jsou zachyceny osobnosti, které stály u stavby Národního divadla.

Asi nejvýznamnější stavbou celého komplexu je slavná mincovna. Od roku 1614 sev ní nejprve razily groše, tolary a dukáty a na konci 17. století tu byla vyrobena i první zlatá medaile. Mincovnu tady zřídil kardinál Dietrichstein a mince a medaile razili olomoučtí biskupové. Od té doby zde spatřilo světlo světa mnoho dalších portrétních, intronizačních, odpustkových a příležitostných medailí. Všechny zdejší ražby byly v průběhu staletí shromaždovány a jsou dnes k vidění v expozici kroměřížského zámku. Ta dnes čítá 10 126 kusů a obsahuje papežské mince a medaile a mince církevních rytířských řádů, ražby biskupské a arcibiskupské i medaile církevních bratrstev. Po vatikánské se jedná o druhou největší sbírku na světě.

Kroměříž je často nazývána „Hanáckými Aténami, ato pro své historické památky, školy, umění i kulturu. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky. Toto pohostinné město bohaté historií se nalézá asi 50 kilometrů od Brna.

Další informace najdete na:
www.mesto-kromeriz.cz

GPS:: 49°18‘0.68“N, 17°23‘35.06“E.

Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť v Třebíči

Unikátní židovská čtvrt spolu se slavnou románsko-gotickou bazilikou svatého Prokopa se na seznam UNESCO dostala v roce 2003. Jihomoravské město Třebíč, které kdysi patřilo k významným střediskům židovské kultury, je plné církevních památek mimořádného významu.

O soužití Židů a křesfanů dnes návštěvníkům Třebíče vypráví pozoruhodně zachované židovské město. Židovská čtvrt s hustou zástavbou, křivolakými uličkami, temnými zákoutími, klenutými průchody a romantickými náměstíčky, která čítá na 120 obytných domů, se pyšní neopakovatelnou atmosférou tehdej8 ší doby. Jsou zde k vidění budovy bývalých židovských institucí, například budova radnice škola, rabinát nebo chudobinec.

Zadní synagoga, která byla kompletně zrekonstruována a její interiér zdobí unikátní nástěnné malby z počátku 18. století, nabízí dobové informace o historii židovské čtvrti. Přední synagoga dnes slouží jako modlitebna Československé církve husitské. Ve městě najdeme i zachovaný židovský hřbitov, který byl v 17. století přemístěn na severní svah kopce Hrádek. Tam si návštěvník může prohlédnout přes 3000 kamenných náhrobků, z nichž neistarš pochází z roku 1631. Součástí hřbitova je i obřadní síň z roku 1903 s dochovaným interiérem. I dnes se tady občas provádí pohřební obřad v duchu starých židovských tradic. Třebíčský židovský hřbitov patří k nejzachovalejším a nejlépe udržovaným židovským hřbitovům u nás.

A co je opravdu zajímavé, hned po Jeruzalému jsou třebíčské židovské památky jedinými, které byly samostatně zapsány na seznam UNESCO. K těmto pamětihodnostem se váže ještě jedna událost.

Když se k Třebíči blížila Žižkova vojska, opat kláštera nařídil, aby se veškeré cennosti řádu pečlivě zabalily do režného plátna a ukryly v labyrintu chodeb pod klášterem. Žižka ale na Třebíč nakonec nezaútočil a pokračoval s oddílem dál na východní Moravu a do Uher. I když vyvázl třebíčský klášter bez úhony, většina pokladu zůstala ukrytá v podzemí. Po smrti opata se prý na místo úkrytu zapomnělo, a poklad tak čeká na svého objevitele dodnes.

Dalším třebíčským architektonickým skvostem, který se právem dostal na seznam kulturního dědictví UNESCO, je bazilika Sv. Prokopa. Původně byla zasvěcena Panně Marii, během mnoha válek se ale značně poškozená stavba využívala hlavně k účelům světským. Po rekonstrukci se opět vrátila církvi, byla vysvěcena a jejím patrociniem se stal svatý Prokop.

Nejcennější částí baziliky je vstupní portál pocházející z počátku 13. století. Návštěvníci zde uvidí také kryptu s původní více než 700 let starou výdřevou stropu — na konci 16. století byla krypta využívána jako pivovarský sklep. Až vejdete dovnitř baziliky, všimněte si zaklenutí kněžiště křížovou kamennou klenbou. Velkolepé jsou také románské rozety s původní desetidílnou kamennou kružbou ve východní části apsidy. Současnou podobu interiéru vytvořil vletech 1924—1 935 Kamil Hilbert. Bazilika v sobě spojuje principy dvou slohových období — románského a gotického — a právě proto je architektonická hodnota budovy mimořádná, nebot jednotlivé prvky se přitom nepřekrývají. Další zajímavostí této stavby jsou značky kameníků na některých kvádrech, které se objevily až poté, co byly zdi zbaveny omítek. Celkově se jedná o pozoruhodnou stavbu, která nemá obdoby a rozhodně stojí za návštěvu.

Město Třebíč najdete na jihozápadní Moravě na polovině cesty mezi Brnem a Jihlavou.

GPS bazilika:: 49°13‘0.09“N, 15°52‘24.599“E.
GPS zadní synagoga židovského města:: 49°13‘3.682“N, 15°52‘46.315“E.
GPS turistické informace:: 49°12‘53.999“N, 15°52‘41“E.