foto: Jan Kolman

Na Vlastimila Korce můžete vzpomínat jako na moderátora reality show VyVolení, můžete ho každodenně ladit na rádiu Impuls či se s ním bavit při několika inscenacích v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Jaký má ale tento muž vztah k motorismu? Možná vás následující rozhovor v lecčem překvapí…

Vlastíku, začneme mojí klasickou otázkou: Jak dlouho řídíte a kolik kilometrů ročně najezdíte?

Řídit jsem začal velmi brzy. Motorku od patnácti a auto od osmnácti let. Řídím tedy už 18 let. Nejdřív to bylo jen základní seznamování se s provozem a naším rodinným vozem (Škoda 105 L bílé barvy) a prezentace před děvčaty. Pak se z řízení pomalu začínala stávat nutnost a nedílná součást života, kterou si stále ještě užívám. V posledních letech najezdím ročně kolem 60 000 km. V autě trávím poměrně dost času a setkám se s mnoha různými lidmi i situacemi.

Už jste někdy boural?

Bohužel ano. Tenkrát jsem se vypravil se svým prvním autem Peugeot 205 D na hory. Při cestě do Beskyd s tehdejší přítelkyní po boku, stačil okamžik, namrzlá cesta a řidičská nezkušenost a auto bylo vedle dálnice na střeše. Byl to 224 km dálnice D1 směr Brno -Olomouc. Odnesly to jen plechy, ale opravdu nerad na tuto nehodu vzpomínám. Setkal jsem se taky s lesní zvěří… nic moc zážitek.

Co vás na silnici dokáže vytočit?

Agresivní hlupák, který si respekt získává silou. A také když za chybu agresivního řidiče zaplatí nevinní.

Jaký dopravní předpis byste zrušil?

Každý předpis má svůj smysl. Vadí mi přísné pokutování za rychlost např. 52 km/h v obci nebo např. 134 km/h na dálnici. Naopak bych zavedl předpis o vzájemné slušnosti a toleranci nejen mezi řidiči, ale také ve vztahu s policií.

Co si myslíte o ženách řidičkách?

Ženy rozhodně nejsou špatné řidičky. Moje manželka i maminka řídí skvěle. Jen bych některé vlastnosti žen převedl na muže a také obráceně. Ženy jsou rozvážnější a muži by si nemuseli na silnici dokazovat nadvládu.

Vím o vás, že jste vášnivý účastník offroad závodů…

Ano, je to tak. Jsem spolu s režisérem Adrianem Stojkovem a zpěváky Petrem Kolářem a Vlastou Horváthem členem VIP offroad teamu. Závodíme v rámci mistrovství republiky v Offroad maratonu.

foto: Jan Kolman

Jaké jsou vaše úspěchy?

Za první úspěch rozhodně považuji účast v reálném závodě. Dalším byl dojezd do cíle…. Závody, které jezdíme, trvají 6, 12 ale i 24 hodin. Technika i lidé dostávají neuvěřitelně zabrat a myslím, že je to mnohdy na hranici možností člověka i závodního speciálu. Už jsme se také dostali mezi tři nejlepší. To pak teče i šampaňské a je to nádhera.

Co vás na offroad závodění přitahuje?

Vše od A do Z. Příprava a vyladění vozu, strategie v rámci závodění, atmosféra za volantem na trati, v depu…Úžasné na tom je, že všichni táhneme za jeden provaz. Baví nás to a je to cítit všude.

Už jste se někdy dostal do nepříjemné situace?

Vzpomínám si na dvě příhody, kdy se mi opravdu strachy sevřel žaludek. Poprvé to bylo při ostrém závodě v Písku, když mi při vjezdu do zatáčky praskl čep řízení. Auto bylo neovladatelné a já skončil uprostřed trati. Nakonec to ale dobře dopadlo. Podruhé to bylo při tréninku, kde jsem po opakovaném projíždění jednoho těžkého úseku v Bratronicích vyletěl z trati. Bylo to v takovém místě, které bych i pěšky absolvoval stěží. Naštěstí jsem ale nešel přes střechu.

Zažil jste při závodech nějaké nečekané situace?

Určitě! Třeba když nás kluci z týmu Wings při jednom závodě vytáhli z bahna a sami kvůli tomu ztratili v konečném součtu třetí místo. Jsou to frajeři!